Březen 2009

Moje seminární práce - Odpady

15. března 2009 v 14:17 EKOLOGIE
Papírek pohozený na trávníku, plastová láhev ve křoví, plechovka, která se povaluje na lesní cestě. Zamyslela jsem se nad tím, jak bezohledně se člověk mnohdy chová k přírodě, ničí naše životní prostředí a také nad tím, jak se to naše společnost snaží řešit. Pro spoustu lidí je to pohodlnější vyhodit danou věc na zem, když po ruce není odpadkový koš. Někdo si věcí povalujících na zemi ani nevšimne, jsou to pro něj jen maličkosti.Většina lidí si neuvědomuje nebo neví jak dlouho může odpadek na zemi ležet, pokud se vůbec někdy rozloží.Pro mě je ale obal od oplatky, igelitová taška či skleněná láhev od piva víc než jen maličkost, nad kterou se dá mávnout rukou.Poslední dobou si toho všímám víc a víc a proto jsem se rozhodla napsat svou seminární práci na téma třídění odpadů a vše co je s ním spojené.Myslím, že většina lidí si řekne proč by jsme vlastně měli třídit odpad? Nebo, že ta část odpadů, kterou vyprodukuje jejich domácnost je jen nepodstatné množství v porovnání s odpady, které produkuje nějaká továrna.Je ale důležité si uvědomit, že kdyby si to řekla každá domácnost brzo by bylo obrovské množství nezlikvidovaného odpadu.Pasivita a lenost dnešní společnosti je podle mého zásadním problémem.Často se marně snažím přesvědčovat lidi kolem sebe, aby nevyhazovali ani maličkosti na zem.Mnohdy se mi však dostane jen výsměchu a věty typu : "Prosím tě, jeden papírek, jedna žvýkačka ty toho naděláš! ".Ale ti lidé si neuvědomují, že okolo nás leží miliony takových papírků a žvýkaček, které bylo pro jejich majitele tak obtížné vyhodit do koše.Pak mi přijde, že myšlenka třídění odpadu je pro ně už naprosto nemožná a nesmyslná.


Předpokládám, že v České republice netřídí odpad více než 20% obyvatel.To je má hypotéza.Budu se snažit dokázat, že pro většinu lidí je třídění odpadu jak neznámá oblast, tak i nadbytečná činnost.Kdyby můj výzkum tuto hypotézu vyvrátil, byla bych opravdu ráda.






Nejprve bych se chtěla věnovat tomu, jak dlouho trvá než se v zemi rozloží některé odpadky.Řekl Vám někdo, když jste si pochutnávali třeba na jablku nebo pomeranči, zahoď ten ohryzek nebo kůru na zem,to se rozloží ? Pokud ano, tak Vás asi ani nenapadlo, jak dlouho může takový ohryzek od jablka na zemi ležet.Rozloží se za týden až dvacet dní.Pomerančové kůře to potrvá 6 měsíců až 1,5 roku.Věděli jste, že papírový kapesník nebo list papíru, zdánlivě zcela přírodní materiál, vyrobený ze dřeva, bude ležet za zemi 2 až 5 měsíců, než se rozloží ? Nebo taková slupka od banánu se na místě, kam jí odhodíte, bude povalovat 3 až 6 měsíců.Tohle je ještě ta "lepší" možnost, kdy se po zemi povalují přírodní materiály, které se rozloží za poměrně krátkou dobu v porovnání s těmi z materiálů umělých. Tyto odpadky přírodě v podstatě nijak neuškodí, jen to není pěkný pohled, když se všude kolem něco válí. Horší je to ale s materiály jako je například sklo nebo plast. Zmíněné sklo se nerozloží nikdy. Odhad vědců je asi za 3000 let. Igelitová taška se rozloží za 20 až 30 let. Přijde mi to jako hrozná představa, když si uvědomím kolik igelitových tašek a sáčků se povaluje jen kolem mého domu.Nedopalek cigarety...snad žádný kuřák se nerozmýšlí, jestli má udělat deset kroků k odpadkovému koši, ale hodí ho rovnou na zem.To se budu snažit potvrdit i v mém výzkumu.Pravda je, že tam bude nedopalek s filtrem ležet 10 až 20 let.Plechovka se bude povalovat na místě 5 až 15 let než se rozloží.Krabice od mléka tam zůstane 6 až 10 let.V dnešní době máme mnoho možností kupovat si nové oblečení a tak lidé své staré oděvy vyhazují.Vlněná ponožka se rozloží za 1 až 2 roky, ale oděvům z umělých materiálů to bude trvat déle.Nejčastěji si lidé kupují nápoje v PET lahvích, většinou ale prázdnou láhev nehodí do kontejneru na plast, ale v lepším případě do obyčejné popelnice…v tom horším za zem. PET láhev nebo nejrůznější plastové kelímky se rozloží až za 50 nebo dokonce 80 let. Polystyrén - dnes hodně používaný materiál na zateplování nejen panelových domů. Často si firmy, které zateplení provádí po sobě všechno důkladně neuklidí.Kousek polystyrénu se však nerozloží nikdy!



Třídění odpadu


Komunální odpad - je to veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Jedná se předevsím o vytříděné a využitelné složky komunálního odpadu, nebezpečné složky vytříděné z komunálního odpadu, objemný a směsný odpad.





Směsný komunální odpad - je to složka komunálního odpadu, která zůstáá po vytřídění plastu, papíru, skla, kovů, nápojových kartonů, nebezpečného odpadu a objemného odpadu jako například starý nábytek. Sběrné nádoby na směsný komunální odpad jsou šedočerné střední kontejnery. Mají obsah 1100 litrů a popelnice o obsahu 240 litrů a 120 litrů. Ty jsou umístěny na svých stanovištích na sídlištích a dalších místech vyhrazených pro odpadové nádoby. Popelnice se vyváží 1x týdně a střední kontejnery ob den. Každý by měl naplňovat nádoby na směsný komunální odpad tak, aby bylo možné je pořádně uzavřít, vyprázdnit a nedocházelo k úniku odpadu ze stanoviště do okolí. Odkládat veškerý jakýkoli odpad mimo konterjnery nebo popelnice je zakázáno - hrozí riziko pokuty.


Do kontejneru na směsný komunální odpad patří běžný komunální odpad z domácnosti. Nepatří sem však separovaný odpad (plast, papír apod.), odpad ze zeleně, zemina, stavební odpad, tekuté látky, objemný odpad a ani uhynulá zvířata.





Separovaný odpad - Jsou to vytříděné složky komunálního odpadu. Obsah separačních kontejnerů je odvážen na recyklační linku.V našm okolí je nejbližší dotřiďovací linka separovaného komunálního odpadu v Litvínově.Všechny vytříděné složky jsou následně předávány k využítí zpracovatelům, nekončí v žádném případě na skládce. V našem městě Most se separují 4 komodity a to sklo, papír, plast a nápojové kartony.Sběrné nádoby na separovaný odpad jsou střední kontejnery s obsahem 1100 litrů a jsou barevně rozlišení podle sbírané složky( žlutá na plast a nápojové kartony, modrá na papír, bílá ( někdy zelená) na sklo)Střední kontejnery se vyváží 1x týdně. Do kontejneru je nutné odkládat pouze příslušnou vytříděnou komoditu, pro kterou je určen. Pokud se do nádoby dostane například. směsný komunální odpad dojde ke znehodnocení celého obsahu nádoby a ten již nelze zařadit do svozu využitelných složek odpadu. Do popelnic se taktéž nesmí odkládat odpad (například PET láhev), který je znečištěn nebezpečnými látkami.




Plasty a nápojové kartony


Tyto kontejnery mají žlutou barvu.


Co do kontejnerů na plasty patří : stlačené PET lahve ( objem PET lahve po stlačení se zmenší až 4x ), plastové kelímky, igelitové sáčky, plastové obaly, krabičky od nápojů - tetrapack (např. krabice od mléka, džusů), nádoby od čistících prostředků, kosmetický přípravků, jídla, bytové chemie, vymyté kelímky mléčných výrobků ( např. kelímek od jogurtu), výrobky z plastů jako části hraček, pěnový polystyren, obalové fólie(tašky, pytle, sáčky), nádoby od nemrznoucích směsí a destilované vody.





Co do kontejnerů na plasty nepatří : linolea, obaly od nebezpečných látek ( např. chemikálie, barvy, motorové oleje) novodurové trubky, výrobky z PVC ( podlahové krytiny), molitan nebo pryž, elektrické kabely, plastové díly s kovovými částicemi, nádoby kontaminované ropnými a chemickými látkami.





Co se děje s vytříděným plastem ? Plasty se dotřiďují na dotřiďovacích linkách. Dále jsou zpracovány podle druhu. Ze sáčku a tašek se opětně vyrábí pytle a fólie. Z PET lahví se vyrábějí vlákna používána jako výplň do spacáků, zimního oblečení. Také se používají pro výrobu zátěžových koberců. Ze směsi plastů se vyrábí zahradní nábytek, odpadkové koše, protihlukové stěny podél dálnic apod. Obaly od nápojových kartonů jsou tvořeny z většiny z papíru. Zpracovává se stejně jako starý papír. Zbytek obalu tvoří hliník a polyethylen. To se zpracovává například na palety.Dále se z drti nápojového kartonu vyrábí desky používané jako stavební izolace.









Papír


Tyto kontejnery jsou modré barvy.


Co do kontejneru na papír patří : noviny, časopisy, kancelářský papír, knihy, sešity bez vazby z PVC, katalogy, krabice, reklamní letáky, kartón, telefonní seznamy, rozložené krabice a papírové obaly ( neznečištěné) , lepenka.





Co do kontejneru na papír nepatří : mastný, mokrý nebo jinak znečištěný papír, nápojové kartony - mléko, džusy, kopíráky, závadný papír ( kapesníky, obvazy), voskový papír a pauzovací papír, použité pleny, hygienické potřeby, kombinované papírové obaly, papír znečištěný od potravin.





Co se dál děje s vytříděným papírem ? Sběrový papír se využívá k výrobě všech druhů papíru jako např. sešity, lepenkové krabice, novinový papír, toaletní papír…Papír je možné až sedmkrát recyklovat.







Sklo

Tato popelnice má bílou někdy zelenou barvu.


Co do kontejneru na sklo patří :
čisté skleněné láhve bez kovových víček a kroužků, bez víček, čisté tabulové sklo bez drátěné vložky, sklenice.





Co do kontejneru na sklo nepatří :
keramika, zrcadla, porcelán, lepená skla - autoskla, televizní obrazovky, drátěná skla, výbojky, zářivky a žárovky, kamenina, sklo znečištěné chemickými látkami.





Co se děje s vytříděným sklem ? Z recyklovaného skla se mohou dále vyrábět stejné skleněné výrobky, jako byly ty původní.



Objemný odpad a odpad ze zahrad

Je to takový odpad, který s ohledem na své rozměry nebo hmotnost nemůžeme nakládat do běžných sběrných nádob. Je to například nábytek, koberce, zbytky dřevěných obalů.
Velkokapacitní kontejnery mají zelenou barvu, obsah 9m3někdy 6 m3.Vývoz těchto kontejnerů je prováděn jednou za týden.Město Most má k dispozici 15 kusů těchto kontejnerů, které jsou pravidelně přistavovány na 60 určených stanovišť 1x týdně v měsíci.Pokud je kontejner zaplněn, neměl by se dále přeplňovat a je zakázáno odkládat věci vedle něho.

Velkokapacitní kontejnery

Co do velkokapacitního kontejneru patří : tráva, listí, koberce, starý nábytek, linolea, umyvadla a WC mísy, dřevěné desky, staré lyže, kola, textilní materiál.

Co do velkokapacitního kontejneru nepatří : Elektronika (např.lednice,počítačové monitory, televizory, zářivky), autobaterie, jiné nebezpeční odpady.




Svoz bioodpadu

Svoz je zajišťován z rodinných domků a od bytových družstev. V Mostě tuto službu zajišťují Technické služby města Mostu od 1.června do 30.listopadu příslušného roku. Jedná se hlavně o likvidaci posekané trávy, spadaného listí a průklest živých plotů. Zájemci si sami zajišťují nákup jednotlivých pytlů, samotný svoz bioodpadu je pak zdarma.


Sběr a recyklace použitého elektrozařízení

Elektrozařízení se v dnešní době stávají nedílnou součástí našeho života a našich domácností.Jejich vývoj se stále zrychluje a jsou i cenově dostupnější.To s sebou přináší problém - co s nimi, když doslouží? V roce 2005 vstoupila v platnost novela zákona o odpadech.Ukládá výrobcům a dovozcům povinnost postarat se o své výrobky po skončení jejich životnosti.V České republice se ročně vyprodukují tisíce tun odpadu z elektrických a elektronických zařízení.Velká část z nich bohužel končí na skládkách komunálního odpadu nebo dokonce v přírodě.Tyto výrobky mohou obsahovat nebezpečné látky, které ohrožují lidské zdraví a ohrožují životní prostředí.Přitom se dá naprostá většina vysloužilých elektronických výrobků recyklovat a použít při výrobě dalších produktů.


Co všechno se dá recyklovat ? Všechny druhy televizních příjímačů, videokamery, analogové a digitální fotoaparáty včetně příslušenství - objektivy, blesky apod., veškerá spotřební elektronika včetně příslušenství - DVD přehrávače, video přehrávače, věže, radiopřijímače, kazetové magnetofony, domácí kina, sluchátka, reproduktory, gramofony, dálkové ovladače, elektrické a elektronické hudební nástroje, všechny druhy počítačových monitorů, počítače, notebooky, myši, klávesnice, karty, optické mechaniky, telefonní přístroje - mobilní, bezdrátové i klasické, záznamníky a faxy, malé stolní kopírky a tiskárny, herní konzole, videohry včetně ovladačů, kalkulačky, elektrické hračky ( autodráhy, vláčky, RC modely), elektrické nářadí jako například vrtačky, fény, kulmy a mnohé další spotřebiče.

Co se děje s odevzdaným elekrozařízením ? Přístroje jsou nejprve rozebrány na jednotlivé součástky, ze kterých jsou odstraněny součásti obsahující nebezpečné látky (kondenzátory, baterie). Následně se součásti drtí a třídí podle druhu jednotlivých materiálů. Recyklované materiály nahrazuje prvotní suroviny a ty se používají pro výrobu nových produktů.

Na těchto elektronických výrobcích, které jsou určeny k recyklaci se objevuje symbol přeškrtnuté popelnice. Ten říká, že elektozařízení nepatří do komunálního odpadu a jeho vyhazování do kontejnerů nebo do volné přírody je zakázáno. Výrobci a dovozci elektronických a elektrických zařízení přispívají finanční částkou provozovatelům kolektivních systémů na svoz a zpracování nefunkčních zařízení. Říká se mu příspěvek na recyklaci.Jeho výše závisí na ceně výrobku a odpovídá aktuální finanční a technologické náročnosti procesu sběru a následné recyklace jednotlivých druhů zařízení na území České republiky.

V České republice se o vysloužilá zařízení starají kolektivní systémy - např. ASEKOL, EKOLAMP a ELEKTROWIN. U těchto firem si můžete objednat odvoz každý smluvní partner. EKOLAMP se stará o světelné zdroje jako jsou například použité výbojky a žárovky. Ty jsou na místech shromažďovány ve speciálních kontejnerech. Po naplnění jsou odváženy na tzv. konsolidační místo. Odtud jsou ve větším počtu dopravovány ke zpracovatelům. Během roku 2007 bylo odvezeno 2060 kontejnerů se světelnými zdroji ke zpracování. Zpracování světelných zdrojů pro EKOLAMP zajišťují například Recyklace Ekovuk, a.s. a také LAREC Lampen-Recycling GmbH, které mají k dispozici speciální technologie potřebné ke zpracování světelných zdrojů. V roce 2007 tyto recyklační společnosti dosáhly u světelných zdrojů 87% míru materiálového využití. Nejbližší místa zpětného odběru u nás jsou v Rudolicích, Litvínově, Oseku, Bílině, Jirkově či Chomutově. Pomocí EKOLAMP bylo doposud sesbíráno a zpracováno přes 300 tun světelných zdrojů, což představuje přibližně 5,5 milionů zářivek a výbojek.


Výzkum

V dotazníku, který jsem vypracovala bylo 6 otázek, které se nějak týkaly třídění odpadu. Dotazník jsem dala k vypracování 100 lidem. První otázka byla, kolik různých odpadkových košů mají v domácnosti. Pouze jeden odpadkový koš má doma 44% dotazovaných, 27% z nich má koše dva a 29% lidí mi odpovědělo že má tři a více odpadkových košů ( to znamená na papír, plast a smíšený odpad ). Druhá otázka zněla, zda si myslí že je třídění odpadu důležité. 92 % lidí odpovědělo že ano, zbylých 8 si myslí že ne. Další otázkou bylo kolik kg odpadu podle nich vyprodukuje průměrný Evropan. Překvapilo mě, že 49% odpovědělo správně - a to 10 kilogramů. Dalších 30% dotazovaných si myslelo, že 5 kg, 19% odpovědělo 12 kg a pouze 2% si myslelo, že průměrný Evropan vyprodukuje pouze 1 kg odpadu za týden. Dle mého jednoduchá otázka byla ta další - jakou barvu má kontejner na papír ? Překvapilo mě, že se pár lidí nechalo nachytat. 93% odpovědělo správně - modrou, 5 % tvrdilo že zelenou, a po 1% byly odpovědi černou a žlutou. Otázkou pátou jsem se snažila zjistit kolik lidí a do jaké míry třídí odpad. 23% lidí odpovědělo, že odpad netřídí vůbec. 31% vypovědělo, že pouze PET láhve vyhazují do kontejneru na plasty. 36% tvrdí, že třídí papír a plasty. A pouhých 10 % dotázaných odpovědělo že třídí vše. Podle mého tahle otázka nejvíce odpovídá na mou hypotézu ( předpokládám, že v České republice netřídí odpad více než 20% obyvatel ). Pokud se jako třídění odpadu dá považovat pouze vyhazovat papír a plasty do jiné popelnice, než té na směsný odpad, tento výzkum by moji hypotézu vyvracel. Přesto si myslím, že ke správnému třídění odpadu patří také oddělovat sklo, popřípadě bioodpad nebo staré elektrospotřebiče apod. A protože pouhých 10% lidí odpovědělo že třídí vše, myslím že tento výzkum mou hypotézu bohužel potvrzuje. Šestá a poslední otázka se týkala pouze kuřáků. Otázka zněla, zda když si zapálí venku odhodí nedopalek na chodník, do trávy nebo do odpadkového koše ( popřípadě koše na nedopalky cigaret ). 44% všech kuřáků odpovědělo, že jejich nedopalek skončí na chodníku. Dalších 22 % říká, že ho odhodí na trávník a 34% lidí, že ho vyhodí do odpadkového koše.
V dotazníku se objevilo pár odpovědí, které mě částečně překvapily a zaskočily. Například to, že si někdo myslí že třídění odpadu není důležité nebo to, když někdo netřídí vůbec. Příjemně mě pak překvapilo, že alespoň polovina lidí má představu o tom kolik odpadu je schopen průměrný člověk vyprodukovat. Spoustu lidí, se kterými jsem v průběhu práce mluvila mi říkalo, že kdyby měli všechny druhy kontejnerů po ruce, nedělalo by jim problém třídit. Proto si myslím, že by se měly umístit i tam, kde nejsou a počet "třídících" lidí by se mohl zvýšit. Také by se mělo více dostat do podvědomí lidí, co do kterého kontejneru patří a hlavně vysvětlit, proč je třídění odpadu tak důležité. Ukázat kolik materiálů je po recyklaci znovu plně využitelných a jak se tím šetří příroda a přírodní zdroje. Ale hlavně přírodní prostor, kde se nepovalují odpadky, nestojí tam obří skládka, ze které zas unikají jedovaté plyny, látky do ovzduší nebo do země. Poté by si možná spoustu lidí uvědomilo, že to opravdu není jen zbytečná činnost.